Ekosystém jezera (UJEP)

Vlastní vývoj kvality vody v nádržích zbytkových jam je ovlivňován působením velkého množství vnitřních i vnějších faktorů, jejichž závažnost je odlišná, proto je důležitý jejich pravidelný monitoring. Požadovaná výsledná kvalita vody v jezerech zbytkových jam bude ohrožována hlavně možností jejího nadměrného zakyselení a eutrofizací, u některých menších neprůtočných jezer i možností jejího zasolení. V případě zatápěných jezer v Severočeské hnědouhelné pánvi je riziko acidifikace minimální, protože k napouštění jsou z převažujících částí používány povrchové vody z říčních toků. Je možné, že se případné zhoršení biologických prvků kvality vody (ve smyslu vyššího počtu fototrofních organismů, vyšší koncentrace chlorofylu-a, snížení průhlednosti, apod.), způsobené zastavením přítoku vody do nádrže, odrazí i na výsledcích hydrobiologického monitoringu, vzhledem k ukončení napouštění a výkyvům v povětrnostních podmínkách a počasí (delší/kratší zima, výkyvy teplot, zvýšený/snížený podíl srážek, přívalové deště, apod.).

Hydrobiologický průzkum jezera Most

Při hodnocení nově vznikajícího biotopu je nutné postupovat podle Rámcové směrnice v oblasti vodní politiky 2000/60/ES. Jezero Most je umělý vodní útvar, jehož charakterizace by měla být provedena podle popisných charakteristik kategorie povrchových vod, která je nejblíže příslušnému vodnímu útvaru. Dle Rámcové směrnice 2000/60/ES by měl být u umělého vodního útvaru definován ekologický potenciál – maximální, dobrý a střední. Vyjádřením kvality struktury a funkce vodních ekosystémů jsou složky biologické kvality, jako je například fytoplankton, makrofyta a bentos, fauna bezobratlých bentických organismů, fauna ryb. K hydromorfologickým ukazatelům hodnocení ekologického potenciálu útvarů patří hydrologický režim a morfologické podmínky. Ke složkám fyzikálně chemické jakosti patří, kromě všeobecných podmínek (pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody, stupeň slanosti), zjištění přítomnosti specifických syntetických a nesyntetických znečišťujících látek.

Vlastní sledování v rámci řešeného projektu

Při výběru vzorkovacích míst v roce 2011 bylo přihlédnuto k charakteru náročného terénu, litorální zóny a charakteru povrchu terénu/cesty. V průběhu napouštění a postupného zpřístupňování okolí jezera byla soustavně doplňována další monitorovací místa. V současné době jsou monitorovací místa rozložena podél celé litorální zóny jezera (14 míst, rozmístění nerovnoměrné). Charakter a stav vzorkovacích míst je v době jednotlivého aktuálního odběru fotograficky dokumentován. Terénní hodnocení a laboratorní výsledky se týkají provedení hydrobiologických rozborů vzorků vody (případně nárostů) odebíraných z jezera Most, speciálně se zaměřují na přítomné vodní mikroorganismy (zjm. pak fytoplankton) zachycené danou metodikou odběru (vzorkovnicí). Pro odběr vody z břehové linie je používána vzorkovnice umístěná na laně. Každý měsíc jsou prováděny hlubinné odběry vzorků vody odběrákem Van Dorna (SIG-ENT) z lodi, současně je Secchiho deskou měřena průhlednost a barva vody, u odebraných vzorků je in situzjišťována hodnota pH a konduktivita. Odebrané vzorky volné vody (hlubinné, litorální) jsou mikroskopicky posuzovány (kvalitativní a kvantitativní rozbor), stanovení se doplňuje hodnotou saprobního indexu, u hlubinných odběrů se stanovuje navíc koncentrace chlorofylu-a (předpokládá se rovněž doplnění o údaje objemové biomase, která je zásadní informací)

Výsledky hydrobiologického průzkumu

V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592, se zaměřením na dopady hydrické rekultivace na ekosystémy vody, byl po hydrobiologické stránce hodnocen charakter litorální zóny a vertikální zonace. Klíčovým a v tomto případě hodnoceným biologickým prvkem kvality vody dle rámcové směrnice 2000/60/ES je fytoplankton. V letech 2011 až 2014 byl prováděn kvalitativní a kvantitativní rozbor vzorků vody, se zaměřením na fototrofní organismy (fytoplankton), jeho druhovou skladbu, sukcesi, podíl na trofické úrovni prostřednictvím stanovení objemové biomasy a koncentrace chlorofylu-a. Stanovován je i saprobní index. Vzhledem k tomu, že se předpokládala nestálost litorální zóny, nebyly do hodnocení zahrnuty odběry vzorků nárostů. Odběry vzorků vody z litorální zóny, postupující směrem k budoucím profilům sypaných hrází poukazují na trend sukcese společenstev se zastoupením dominantních druhů fytoplanktonu. Výskyt sinic na lokalitě je minimální, na lokalitě jsou zaznamenávány vysoké počty zástupců skupin rozsivek, zlativek a obrněnek, které se zásadně podílí na velikosti celkové objemové biomasy, dále pak zástupci zelených řas a skrytěnek. Trofie vody může být významně ovlivněna vysazením ryb, které mohou vyžíracím tlakem redukovat velikostní skladbu dominujícího fytoplanktonu a zooplanktonu. Lze očekávat období zakalené nebo naopak čiré vody jezera Most.

Fytoplankton

Jezero Most lze prostřednictvím funkčních skupin fytoplanktonu popsat jako smíšenou asociaci A, C, E, F, LO, LM, a Y, specifikující oligotrofní až mezotrofní hluboké chladné vody, během roku v horní vrstvě promíchávané, s občasně sníženou světelnou intenzitou, s mírným nedostatkem fosforu a s uplatněním predace zooplanktonu. Průběh sezóny roku 2011 lze popsat ve sledu A, F, E (březen/duben) – E, F, Y, C (květen/červen) – F, Y, C, LM (červenec/srpen) – E, C, F, LM, LO (září/říjen) – C, Y, F (listopad/prosinec). Průběh sezóny roku 2012 lze popsat ve sledu A, F (leden/březen) – A, E, Y (duben/květen) – E, K, LO, LM, C (červen/červenec) – K, F, C, Y (srpen/říjen). Průběh sezóny roku 2013 lze popsat ve sledu A, C (leden/únor) – A, LO, E (duben/květen) – F, K, LM, C (červen/červenec) – A, C (srpen). Průběh sezóny roku 2014 lze zatím popsat ve sledu A, LO, LM, E (duben/květen) – F, K, LO, C (červen/červenec) – A, L0, LM, C (srpen/září).

S velkou četností jsou ve fytoplanktonu jezera Most zastoupeny rozsivky, které se obecně vyvíjí v dobře promíchávané chladné vodě a reagují velmi prudce na prodlužování dne na konci zimy, což dokládají realizované odběry a následně rozbory vzorků. Na přelomu jara a léta byla zaznamenána období masivního výskytu drobných centrických rozsivek rodu Cyclotella v eufotické vrstvě (dle Padisák et al., 2009, asociace A typická pro hluboká čistá jezera), vystřídána v pozdějším období rozsivkami Fragillaria crotonensis, Asterionella formosa indikujících vyšší trofii vody (asociace C).

Na nádrži byl zaznamenán masový výskyt zástupců zlativek, které v červnu 2011 způsobily náhlé snížení průhlednosti vody doprovázené zákalem žlutozelené barvy a kořenitým až rybím zápachem vody (Mallomonopsis akromos, Synura uvella, Dinobryon divergens). V roce 2013 byl zaznamenán výskyt zlativky Bitrichia chodati. Zlativky jsou obecně považovány za fytoplankton čistých, spíše oligotrofních nádrží s chladnější vodou. Mají vysokou adaptabilitu na podmínky, jedná se zjm. o schopnost tvořit cysty, schopnost vyčerpávat minima fosfátů díky polyfosfát transferáze a schopnost rychlé obnovy populace. Obecně mají zlativky malou odolnost vůči žracímu tlaku zooplanktonu, proto s nástupem zooplanktonu dohází k poklesu jejich počtu (asociace E).

V roce 2013 se v letním období s vysokou abundancí objevili zástupci zelených řas rodů Chlamydomonas, Monoraphidium, Coenococcus, Radiococcus, Oocystis, které preferují prosvětlené i hluboké epilimnion oligotrofních a mezotrofních vod a mají odolnost vůči žracímu tlaku zooplanktonu (asociace F), v nárostech pak vláknité řasy rodů Spirogyra, Oedogonium, Ulothrix, Bulbochaete.

Od roku 2012 se opakovaně vyskytovali ve vyšších počtech zástupci obrněnek Ceratium, Peridinium, Gymnodinium, typických pro fytoplankton oligotrofních až mezotrofních vod indikujících nižší koncentrace fosforu s malou zranitelností zooplanktonem (asociace L0, rod Ceratium patří spíše do asociace LM indikujících mezotrofní vody).

Výskyt sinic na lokalitě byl v průběhu roku 2011 minimální, v druhé polovině roku 2012 se začaly objevovat sporadicky kolonie chrookokálních rodů Aphanocapsa, Aphanothece, Chroococcus, Snowella a Microcystis, zde se jedná o skupiny drobných koloniální sinic se středními nároky na nutrienty a světelné podmínky (asociace K).

Významně jsou v biocenóze fytoplanktonu zastoupeny i skrytěnky rodu Cryptomonas se schopností adaptace na sníženou světelnou intenzitu a tvorbu abundantních populací na hranici epilimnia a metalimnia (asociace Y). Skrytěnky nemají problémy se stratifikací a promícháváním vrstev a vyskytují se zcela nezávisle v celém profilu nádrže po celou sezónu (vegetační období), nicméně jsou ovlivňovány predací zooplanktonem.

Saprobní index

Rozbory vzorků vody odebíraných z litorální zóny poukazují na postupnou sukcesi společenstev nejen ve sledovaném roce, ale i v průběhu řešení projektu (2011 až 2014). V planktonu jezera Most se vyskytují abundantně indikátory oligosaprobního stupně, kterými jsou rozsivky Tabellaria flocculosa, Fragilaria crotonensis, zlativky rodu Dinobryon, Bitrichia a obrněnky rodů Peridinium, Ceratium, Gymnodinium, Peridiniopsis, Katodinium, Amphidinium. V letních měsících jsou hojně přítomné indikátory beta-mezosaprobního stupně, kterými jsou rozsivky Synedra acus, Asterionella formosa, zelené řasy rodů Eudorina, Monoraphidium, Pandorina, Coelastrum, Oocystis, Coenococcus.

Hodnoty saprobního indexu (viz obr. 8 ) se na nádrži pohybují v rozpětí stupně beta-mezosaprobity, a to v roce 2011 od 1,59 do 2,03 (15 odběrů na přítoku a VM1 až VM8), v roce 2012 od 1,66 do 2,04 (9 odběrů na přítoku a VM1 až VM13), v roce 2013 od 1,52 do 1,92 (3 odběry na přítoku a 5 odběrů na VM1 až VM13), v roce 2014 od 1,63 do 1,83.

Monitoring zonačních odběrů

Hodnoty pH v roce 2011 byly v rozmezí od 6,83 do 8,65, v roce 2012 od 5,02 do 9,54, v roce 2013 od 5,46 do 8,44, v roce 2014 od 6,29 do 8,5. Konduktivita v roce 2011 byla v rozmezí od 402 mS·cm-1 do 803 mS·cm-1, v roce 2012 od 350 mS·cm-1 do 571 mS·cm-1, v roce 2013 od 351 mS·cm-1 do 714 mS·cm-1, v roce 2014 od 273 mS·cm-1 do 633 mS·cm-1. Pomocí Secchiho desky je měřena průhlednost vody a dále pak i její barva (většinou světle zelená, žlutozelená, apod.). V roce 2011 byla zaznamenána minimální průhlednost vody v červnu (1,32 m), maximální průhlednost vody v září (6,5 m). V roce 2012 byla zaznamenána minimální průhlednost vody v květnu (2,0 m), maximální průhlednost vody v srpnu (5,5 m). V roce 2013 byla zjištěna maximální průhlednost vody v srpnu, kdy bylo naměřeno 8 m, minimální průhlednost 2,5 m v červnu. V roce 2014 byla minimální průhlednost 4 m v dubnu a maximální průhlednost 8,5 m v srpnu a v září.

Vyšší hodnoty koncentrace chlorofylu-a byly naměřeny v červenci 2011 v hloubce 12 m (36,7 µg.l-1), kde dominovaly obrněnky (Gymnodinium palustre, Gymnodinium helveticum, Peridinium willei, Peridinium bipes) a skrytěnky. V roce 2012 byla v březnu zjištěna vysoká koncentrace chlorofylu-a  v hloubce 5 m (15 µg.l-1), kdy v planktonu převládaly rozsivky druhů Fragilaria crotonensis, Fragilaria capucina, Synedra affinis, Asterionella formosa. Na nádrži se v roce 2013 začaly sporadicky objevovat velmi drobné centrické rozsivky, které se významně podílely na zvýšeném počtu zjištěných fototrofních organismů. Tyto rozsivky dosahovaly až 20 tisíc jedinců v 1 ml. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi drobné zástupce, je jejich podíl na výsledné koncentraci chlorofylu-a nevýznamný. V roce 2013 byly zaznamenávány nízké koncentrace chlorofylu-a, což významně souvisí s horšími povětrnostními poměry, které se v tomto roce objevily. Maximální hodnota 14 µg·l-1 se vztahuje k srpnovému odběru a výskytu zelených řas ve 2 m. V roce 2014 v dubnu byly zaznamenány vyšší hodnoty koncentrace chlorofylu-a v hloubce 20 m (13 µg·l-1) díky rozsivkám, v květnu ve 2 m (13 µg·l-1) díky zlativkám a v červenci ve 45 m (16 µg·l-1) díky obrněnkám.

Počty fototrofních mikroorganismů dosahovaly většinou, až na několik výjimek, maximálně 4 tisíc organismů v 1 ml. V červenci 2011 byl v hloubce 1 m zjištěn počet 17 tisíc organismů v 1 ml díky zvýšenému výskytu zlativek. V roce 2012 byly abundantní zlativky (Dinobryon divergens), které tvořily svá maxima v červnu v hloubkách 1m, 2 m a 5 m. V roce 2013 byl zaznamenán v červnu masivní výskyt drobných centrických rozsivek rodu Cyclotella na hladině (16 tisíc org./ml), v hloubce 1 m (21 tisíc org./ml) a 5 m (18 tisíc org./ml). V roce 2014 byly zaznamenány drobné centrické rozsivky na hladině a v 5 m, v počtech 4 tisíc org./ml.

Objemová biomasa

Objemová biomasa je klíčový faktor a významná metrika biologického prvku kvality vody, v tomto případě, fytoplanktonu. Objemová biomasa byla stanovena u vzorků zonačních odběrů, na základě kvalitativního a kvantitativního rozboru z údajů mikroskopického obrazu, dále proměření rozměrů jednotlivých buněk taxonů a jejich přiřazení k příslušnému geometrickému útvaru. Takto zjištěný objem organismu (buňky) byl následně vynásoben počtem organismů nalezených v 1 ml odebraného vzorku zonačního odběru (Hindák, 1978; prEN 16695).

Objemová biomasa v roce 2011. V červnu dosahovala objemová biomasa v hloubce 1 m vysoké hodnoty, a to 4,14 mm3/ml. Od tohoto odběrového profilu směrem ke dnu, objemová biomasa spíše klesala, ve 20 m byl nárůst na hodnotu 2,2 mm3/ml (převaha obrněnek). V červenci dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot ze všech sledovaných měsíců v roce 2011. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v hloubce 1 m (5,81 mm3/ml) s masivním výskytem zlativek. Ve 30 m byl zachycen výskyt obrněnek, díky nim byla objemová biomasa o velikosti 0,55 mm3/ml. V srpnu byl zjištěn četný výskyt obrněnek a rozsivek, zjm. v hloubce 7 m (0,80 mm3/ml). V září byly zaznamenány vyšší hodnoty objemové biomasy v 7 m (1,59 mm3/ml). Tento vývoj byl způsoben masivním vývojem rozsivek skupin Fragilaria crotonensis. V říjnu dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot směrem od hladiny až po hloubku 12 m, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v hloubce 10 m (0,28 mm3/ml), způsobené hojným výskytem rozsivek druhu Fragilaria crotonensis, které se významně podílely na velikosti objemové biomasy i v hloubkách 30 m a 40 m.
V listopadu dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot v hloubce 1 m (0,20 mm3/ml). Ze všech uvedených měsíců roku 2011 byly v tomto případě zaznamenány nejnižší hodnoty objemové biomasy.

Objemová biomasa v roce 2012. V březnu byly zaznamenány vyšší hodnoty objemové biomasy
v 7 m (674.607 mm3/ml), což bylo způsobeno masivním vývojem rozsivek druhů Fragilaria crotonensis a Synedra acus. V dubnu byla zaznamenána obdobná situace v 9 m (1,95 mm3/ml, převaha rozsivek). V květnu dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot ze všech sledovaných měsíců roku 2012. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v hloubce 15 m (2,62 mm3/ml) a následně pak i v hloubce 30 m, s převahou rozsivek Synedra acus. V červnu dosahovala objemová biomasa největších hodnot směrem od hladiny do hloubky 7 m, nevyšší hodnoty byly zaznamenány ve 2 m (2,51 mm3/ml), což bylo způsobeno hojným výskytem zlativek Dinobryon divergens.
Ve větších hloubkách objemová biomasa měla klesající tendenci, až v 50 m nastal mírný nárůst (0,31 mm3/ml) populace rozsivek Fragilaria crotonensis. V červenci docházelo ke kolísání hodnot objemové biomasy, nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na hladině (1,67 mm3/ml), způsobené vyšším počtem rozsivek Fragilaria crotonensis, zelených řas a zlativek Dinobryon divergens, dále pak v 10 m (rozsivky), následně ve 20 m (zlativky) a 25 m (zelené řasy). V srpnu bylo dosaženo nejvyšších hodnot objemové biomasy v hloubce 15 m (0,66 mm3/ml) a 25 m (0,75 mm3/ml) s převahou rozsivek Fragilaria crotonensis. V září dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot v hloubce 35 m (0,35 mm3/ml). Ze všech uvedených měsíců roku 2012 byly v tomto případě zaznamenány nejnižší hodnoty objemové biomasy. V říjnu byly zpozorovány náhlé změny hodnot objemové biomasy v hloubce 9 m a 10 m, kde dominovaly sinice Snowella lacustris a rozsivky Asterionella formosa.

Objemová biomasa v roce 2013. V květnu byly nejvyšší hodnoty zaznamenány na hladině (2,99 mm3/ml), kde se abundantně vyskytovaly rozsivky Cyclotella. V 15 m a následně pak i ve 40 m byla vyšší objemová biomasa způsobeny hojným rozvojem rozsivek Fragilaria crotonensis a Cyclotella. V červnu dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot směrem od hladiny do hloubky 12 m, nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v 1 m (3,42 mm3/ml), což bylo způsobeno přítomností rozsivek Cyclotella. V červenci byly nejvyšší hodnoty objemové biomasy zjištěny v 1 m (1,09 mm3/ml, podíl rozsivek hlavně rodu Cyclotella), nárůsty v 15 m a následně ve 45 m byly způsobené skrytěnkami rodu Cryptomonas. V srpnu byly nejvyšší hodnoty objemové biomasy zaznamenány v hloubce  22 m (0,31 mm3/ml), kde se hojně vyskytovaly rozsivky (Cyclotella) a obrněnky (Ceratium hirundinella). Objemová biomasa v září dosahovala nejvyšších hodnot v hloubce 9 m (0,18 mm3/ml) se zvýšeným počtem zelených řas a skrytěnek a dále pak ve 12 m a 35 m s výskytem obrněnek (Gymnodinium palustre). V říjnu se na objemové biomase (0,55 mm3/ml) v hloubce 7 m podílely podstatně rozsivky Asterionella formosa , ve 20 m skrytěnky a ve 35 m obrněnky (Ceratium hirundinella). V listopadu dosahovala objemová biomasa nejvyšších hodnot v hloubce 17 m (0,15 mm3/ml) s vyšším počtem skrytěnek a rozsivek (Asterionella formosa). Ze všech uvedených měsíců roku 2013 byly v tomto případě zaznamenány nejnižší hodnoty objemové biomasy, klesající tendence byla zaznamenána od hloubky 20 m směrem ke dnu.

Objemová biomasa v roce 2014. V březnu dosahovala objemová biomasa vysokých hodnot ve 20 m (2,33 mm3/ml, s převahou obrněnek Peridinium willei) a ve 25 m (5,20 mm3/ml s vysokým počtem obrněnek). V ostatních hloubkách byla objemová biomasa nižší, ale ve 40 m, 45 m a 50 m nastal mírný nárůst (2,23 mm3/ml, převaha skrytěnek druhu Cryptomonas ovata). V dubnu dosahovala objemová biomasa vyšších hodnot směrem od hladiny (4,91 mm3/ml) až do hloubky 9 m (2,09 mm3/ml), kde se početně vyskytovaly rozsivky rodů Cyclotella a Cyclostephanos a obrněnky. V květnu byla zjištěna nejvyšší objemová biomasa u hladiny (1,43 mm3/ml), související s dominancí rozsivek rodu Cyclotella. V tomto období byla nicméně objemová biomasa na velmi nízké úrovni, extrémně nízká hodnota byla zjištěna ve 30 m (0,01 mm3/ml). V červenci se obrněnky druhů Gymnodinium palustre, G. uberrimum, Peridinium inconspicuum, Peridiniopsis penardiforme a skrytěnky podílely na maximu objemové biomasy v hloubkách 5 m (2,25 mm3/ml) a 25 m (1,56 mm3/ml). V srpnu se na maximální objemové biomase podílely obrněnky druhů Peridinium inconspicuum, Gymnodinium uberrimum, Gymnodinium palustre, Peridiniopsis penardiforme a Ceratium hirundinella. Díky těmto taxonům byla celková objemová biomasa o velikosti až 10,07 mm3/ml u hladiny. Další významné nárůsty objemové biomasy byly v profilech 1 m, 2 m, 5 m, 15 m a 20 m. V září směrem od hladiny do hloubky 5 m narůstala objemová biomasa (3,63 mm3/ml), tvořená převážně taxony obrněnek. V říjnu byla velikost objemové biomasy velmi nízká, lze říci, že v tomto měsíci byla na nejnižší úrovni v porovnání s jinými odběry. Všeobecně lze říci, že abundantní výskyt obrněnek, který byl zjištěn v měsíci srpnu, přispěl k nejvyšší hodnotě objemové biomasy zaznamenané v roce 2014.

Několik ukázek života v jezeře:

Pohyb korýše (video mpg – 3.5MB)

Pohyb cymatopleura (video mpg – 5.2MB)

Nálevníci (video mpg – 2.3MB)

 

Diskuse

Pro popis biotopu a jeho specifikaci jsou v rámci projektu sledovány tyto složky ekosystému jezera: (a) zonační odběry vzorků vody (hydrobiologický rozbor, zjištění kvalitativního a kvantitativního zastoupení, koncentrace chlorofylu-a, in situ pH a konduktivita), z lodi je měřena průhlednost vodního sloupce a barva vody, zaznamenávána je informace o počasí (teplota vzduchu, povětrnostní podmínky); (b) odběry vzorků vody z litorální zóny (hydrobiologický rozbor, zjištění kvalitativního a kvantitativního zastoupení, saprobní index). Vzhledem k tomu, že se předpokládala nestálost litorální zóny, nejsou zatím do hodnocení zahrnuty odběry vzorků nárostů. Ty by měly být hodnoceny obdobným způsobem.

Na biotop byly vysazeny ryby, které budou vyžíracím tlakem ovlivňovat trofii vody (popř. zákal nebo naopak „čirost“), velikostní skladbu dominujícího fytoplanktonu a zooplanktonu. Při dalším sledování je potřeba zohlednit i tento faktor. Predační tlak – není bohužel v rámci projektu významně sledován. Tento aspekt by měl být zohledněn z důvodu případných manipulací v trofické pyramidě a do budoucna i ovlivnění výsledného stavu kvality vody (oligotrofní nebo eutrofní). Negativní vliv spočívá v tlaku zooplanktonofágních ryb na filtrující zooplankton, v důsledku kterého dochází k nárůstu početnosti fytoplanktonu, projevujícího se silným vegetačním zákalem vody a tedy výrazným poklesem průhlednosti. Pozitivní vliv rybí obsádky je představován tlakem piscivorních ryb na společenstvo ryb planktonofágních, které pak nedecimují filtrující zooplankton a ten může účinně omezovat společenstvo fytoplanktonu a průhlednost vody a estetická kvalita vody zůstává vysoká. V nově vzniklých vodních tělesech probíhá sukcese rybí obsádky s postupným nárůstem úživnosti v zákonité řadě – od převahy lososovitých ryb, přes dominanci ryb okounovitých často s výrazným podílem štiky, až po převahu ryb kaprovitých.

Co dále nebylo zatím v rámci projektu pracovišti sledováno, je chemismus vody. Toto by mohlo být klíčové pro sledování případní chemokliny či změn, které lze u podobných hydricky rekultivovaných biotopů očekávat. Z důvodů dostupnosti nutrientů by bylo vhodné zajistit sledování koncentrace fosforečnanů a dusičnanů a dále přítomných kovů. (Od roku 2014 se budou pracovištěm u zonačních odběrů analyzovat i významné chemické ukazatele.)

Hodnoty pH, zaznamenávané při zonačních odběrech ve vzorcích vody, byly několikrát velmi nízké (v kyselé oblasti). Toto by mohlo být i varovným signálem přítomnosti síranů či sulfidů, pokud dochází k jejich vylouhování z podloží (pyritů apod.) činností mikroorganismů nebo díky podmínkám prostředí. Uvolňované sloučeniny mohou být toxické na vodní organismy a mohou decimovat ekosystémy (úmrtnost, menší biomasa, snížená produktivita apod.).

Časový harmonogram prací:

2011 – Příprava (lokalizace) míst odběru vzorků zahájení odběru vzorků a stanovení v laboratoři,
2012-2014 – Provádění odběrů, jejich stanovování a vyhodnocování.

Odběry vzorků z litorální zóny jsou uskutečňovány z míst označených na situačním plánku jezera Most.

Odběrová místa v čase:

Vzhled odběrového místa – přítok do nádrže
Vzhled odběrového místa č. 1
Vzhled odběrového místa č. 2
Vzhled odběrového místa č. 3
Vzhled odběrového místa č. 4
Vzhled odběrového místa č. 5
Vzhled odběrového místa č. 6
Zonační odběry
Vzhled odběrového místa č. 7
Vzhled odběrového místa č. 8
Vzhled odběrového místa č. 9
Vzhled odběrového místa č. 10
Vzhled odběrového místa č. 11
Vzhled odběrového místa č. 12
Vzhled odběrového místa č. 13

Mikroskopické snímky přítomných mikroorganismů a částic (18 MB).

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.