Sledování bezobratlých živočichů

V rámci sledování bezobratlých živočichů jezera Most a jeho blízkého okolí jsou v současné době sledováni pavouci (Araneae) (lgt., det. M. Holec), střevlíci (Carabidae) (lgt., det. M. Holec, P. Moravec) a měkkýši (Mollusca) (lgt., det. L. Beran). Text věnovaný měkkýšům byl přebrán ze závěrečné zprávy L. Berana, který zde vodní měkkýše hodnotil. příležitostně jsou zaznamenávány i některé další druhy bezobratlých (viz závěrečná zpráva).

Metodika sledování

Při sběru bezobratlých živočichů jsou využívány běžné metody, převážně pak sběr pomocí zemních pastí, smýkání, individuální sběr, a to v závislosti na typu prostředí a skupině živočichů. Při sběru měkkýšů byla použita metoda založená převážně prolovování vody v příbřežní zóně jezera a jeho litorálních porostů. Blíže viz závěrečné zprávy.
Důraz byl kladen na průzkum mokřadních stanovišť. V případě pavouků a střevlíků jsou však sledovány i terestrická stanoviště rekultivovaných ploch a kamenité hráze samotného jezera, které představují zajímavý prvek tohoto nově vznikajícího prostředí.

Výsledky a diskuse

Pavouci a střevlíkovití brouci

V materiálu pavouků (cca 5,5 tisíc determinovaných ex a 143 druhů) bylo zjištěno relativně velké množství velmi vzácných (3) a vzácných (13) druhů. Jde převážně o druhy sušších a teplých stanovišť, ale v některých případech i o druhy s širší valencí a dále druhy mokřadní. K nejvýznamnějším faunistickým nálezům patřil druh pavouka Enoplognatha mordax, od nás známý pouze z jednoho až dvou nálezů (okolí Hradce Králové, NPR Nesyt –Morava). Pavouk Cheiracanthium punctorium je sice uváděn jako druh obecně velmi vzácný, avšak v okolí Mostu a některých dalších měst pánevní oblasti pod Krušnými horami (Teplice, Ústí n. L.), kde byl průzkum příležitostně provádět, https://www.viagrasansordonnancefr.com/viagra-france/ jde o druh široce rozšířený. Přítomnost tohoto druhu bývá spojována s nebezpečím pro člověka (viz český název zápřednice jedovatá). Agresivní však bývá podle některých autorů pouze v případě, že se cítí v nebezpečí. Případy kousnutí jsou však známé a mohou vést až k dočasnému ochrnutí např. části končetiny. Kousnutí bývá navíc silně bolestivé. V případě alergiků je však třeba opatrnosti v přírodě obecně, tzn. i s ohledem na obecně známější a rozšířenější druhy jedovatých živočichů. Případné obavy z šíření extrémně „jedovatého“ (téměř všechny druhy našich pavouků z celkového počtu cca 850 druhů jsou jedovaté) pavouka v oblasti plánovaného  rekreačního centra v okolí Mostu jsou proto zbytečné.

S ohledem na mokřadní stanoviště je významné především zjištění druhů pavouků Tetragnatha. shoshone, T. striata a Tibellus maritimus, i když pouze v malém množství exemplářů (s výjimkou T. striata), což odpovídá malé nabídce pobřežních rákosin. I v těchto případech však šetření na okolních lokalitách ukazují, že jde o druhy více rozšířené, než jak bylo předpokládáno a jejich vzácnost v rámci ČR pravděpodobně ne zcela odpovídá skutečnosti. K druhům nepůvodním, resp. u nás expandujícím, patřily především Argiope bruennichi, Mermessus trilobatus, Cheiracanthium punctorium, Ostearius melanopygius a 

Zodarion rubidum.

V materiálu střevlíků (dosud determinováno cca 1200 ex a 67 druhů střevlíků) byl zjištěn poměrně vyrovnaný podíl druhů charakteristických pro narušená a slabě narušená prostředí. Významným stanovištním druhem a druhem faunisticky velmi významným byl především Elaphrus uliginosus. Tento druh byl zároveň druhem Červeného seznamu střevlíků (kategorie VU – zranitelný, tzn. za současných podmínek čelící nebezpečí vyhynutí). E. uliginosus je druhem velmi vzácným. K druhům zvláště chráněným dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v kategorii ohrožené patřil Brachinus crepitans a vzácně byl pozorován i B. explodens a Cicindela campestris. Všechny tři druhy patří k poměrně běžným druhům různých nelesních společenstev, často se silně narušovanými půdami – ohrožené tak v ČR v současnosti ve skutečnosti  nejsou.

Samice snovačky jedovaté se zámotkem s vajíčky.

Samice snovačky jedovaté se zámotkem s vajíčky.

Seznam zjištěných druhů pavouků

Seznam zjištěných druhů střevlíků

 

Vodní měkkýši

Na současně napouštěném jezeře Most (cca 0,5 m před úplným napuštěním) byl v roce 2013 zjištěn výskyt pouhých 6 druhů vodních měkkýšů. Většina zjištěných druhů se vyskytovala ve velmi nízkých počtech a jejich populace na většině lokalit byly prozatím málo početné. Výjimkou byl Dreissena polymorpha. Její výskyt lze označit za velmi početný až masový a na některých lokalitách přesahoval i 80 jedinců na 10 cm2. Tento druh se také vyskytoval na 9 z 11 zkoumaných lokalit. Téměř na všech lokalitách byl také zjištěn výskyt druhu Radix auricularia a na 8 lokalitách také výskyt druhu Physella acuta. Naopak druh Menetus dilatatus byl zjištěn pouze na jediné lokalitě a méně běžné byly i druhy Gyraulus parvus G. crista nalezené na 4 respektive 5 lokalitách. Čtyři zjištěné druhy patří mezi druhy nepůvodní a kromě původně ponto-kaspiského druhu Dreissena polymorpha jsou původem ze Severní Ameriky (Physella acuta, Gyraulus parvus, Menetus dilatatus). Zbylé dva druhy (Radix auricularia, Gyraulus crista) patří mezi autochtonní zástupce naší malakofauny. Kromě druhu Menetus dilatatus se všechny zjištěné druhy velmi často vyskytují v nově vzniklých a relativně „čerstvých“ biotopech. Žádný druh nepatří mezi druhy ohrožené či vzácné.

Zjištěný počet druhů je velmi nízký. Tento stav je dán faktem, že se jedná o nově vytvářený biotop v počátečních fázích sukcese. Tomu odpovídá i nízká početnost populací většiny plžů, naproti tomu jediný zjištěný mlž, invazní Dreissena polymorpha již stačil toto prostředí velmi rychle osídlit. Spektrum zjištěných druhů koresponduje s charakterem a stářím nádrže. Obdobné druhy osidlují i izolované nádrže jako jsou např. lomy či pískovny (Beran 2002) a nijak zjevně se zde nepromítl fakt, že je nádrž plněná vodou přivedenou z řeky. Všechny zjištěné druhy jsou relativně běžné a v Mostecké pánvi již byly zjištěny (např. Beran 2002, Beran 2010). Většímu rozvoji vodních malakocenóz prozatím brání neukončené napouštění jezera a také malý rozsah mělčin a litorálních porostů.

Z obdobně vzniklých stanovišť je možné porovnání s jezerem Milada, vytvořeném zatopením části bývalého lomu Chabařovice, cca 25 km od jezera Most. V charakteru podobném, nově vzniklém biotopu, jehož napouštění začalo v roce 2001 a bylo ukončeno v roce 2011, bylo při průzkumu v roce 2010 zjištěno 14 druhů vodních měkkýšů (Beran 2010). Na rozdíl od jezera Most, zde byly zjištěny i druhy, které se v čerstvě vytvořených biotopech příliš často nevyskytují, jako je např. Valvata piscinalis, Physa fontinalis. Ve srovnání s jezerem Most zde však byly více vyvinuty litorální porosty a uplynula také delší doba od napuštění.

Výsledky průzkumu v roce 2013 přinesly údaje o stavu malakofauny před dokončením napuštění jezera Most  a tím poskytly možnost sledovat změny ve vývoji vodní malakofauny v budoucnu. Zároveň ukázaly, že vliv napouštění jezera vodou přiváděnou potrubím z řeky Ohře nemělo a prozatím zřejmě nemá výraznější vliv na osídlení nádrže vodními měkkýši, neboť nádrž je prozatím osídlena běžnými a široce rozšířenými druhy (z větší části nepůvodními), které běžně osídlují nově vzniklé a často izolované biotopy.

Seznam zjištěných druhů vodních měkkýšů

 

<– zpět