Sledování obojživelníků a plazů:

Metodika

Sledování druhového spektra obojživelníků a plazů patřila pouze k okrajovým úkolům v rámci projektu. Proto tato pozorování probíhala pouze formou příležitostných pozorování při pochůzkách v příbřežním pásmu jezera a několika vodních nádrží a mokřadů na jeho svazích  a dále na svazích v bezprostředním okolí jezera (cca do 100 metrů od vodní hladiny). Cílený průzkum ve zmíněných prostředích byl však orientován na jiné skupiny živočichů než na obojživelníky a plazy. V případě obojživelníků se zde uvedené výsledky opírají pouze o pozorování metamorfovaných dospělých jedinců, kteří nebyli odlovováni ani pro účely determinací sbíráni. Výsledky o výskytu skokana skřehotavého, jehož determinace jsou spojeny s obtížemi, se proto sice zakládají na pozorování a akustickém zaznamenávání, ale vycházíme při prezentaci dat i z literárních údajů, kde na Mosteckých výsypkách byl dokumentován skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus). Sledování prováděl M. Holec a D. Holcová v roce 2012 a 2013.

Výsledky a diskuse

Celkově bylo na jezeře a na svazích v jeho okolí zjištěno šest druhů obojživelníků a dva druhy plazů. Ve všech případech jde o druhy zvláště chráněné podle zákona o Ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Zároveň jde však o druhy široce rozšířené a jejich výskyt zde odpovídá současným znalostem o nárocích těchto druhů na prostředí, jejich schopnostem se šířit i o znalostem rozšíření v širším okolí zájmového jezera. Přehledné mapy rozšíření obojživelníků jsou dostupné i na internetových stránkách pracovníků Katedry ekologie FŽP ČZU v Praze, věnovaných obojživelníkům hnědouhelných výsypek (http://amphibia..webnode. cz/vyskyt-obojzivelniku-na-vysypkach-mostecka/). Pozorování dalších druhů v zájmové lokalitě však lze předpokládat. Kromě relativně malé intenzity sledování, kdy byly při průzkumech zohledněny pouze některé základní přístupy v mapování druhů, může nezjištění některých druhů být dáno i jejich nenápadným a nočním životem. vyloučit se však nedá ani jejich skutečná vzácnost v zájmovém území. Budoucí vývoj populací bude souviset s celkovou nabídkou vhodných prostředí. Lze se však domnívat, že i do budoucna zde zůstanou místa vhodná pro rozmnožování výše uvedených druhů obojživelníků. Vývoj litorální oblasti a tím i fany s tímto prostředím spojené lze však jen obtížně odhadovat. Bude přímo závislí zejména na technickém řešení břehů.

Seznam obojživelníků a plazů do 2013

 

<– zpět